Nevím jak vy, ale já mám neblahý pocit, že dnešní děti a mládež se v současné přírodě zrovna neorientuje. Můžeme za to my, můžou za to moderní technologie, které jim pohodlnou formou suplují aktivity, kterým jsme žili my.
Nepřeberná nabídka filmů a seriálů, komunikace přes video rozhovory, absence potřeby vyrazit ven do přírody, do lesů, život jaksi on-line na síti, bez potřeby reálu. Děti už neznají, jak vypadají divoká zvířata, a která u nás žijí. Nedokáží pojmenovat naše ptáky, rozeznat stromy. Stěží si vzpomenou na názvy pohoří a řeky u nás.

Už vůbec neví, jak se v přírodě chovat. Když už se někam do „divočiny“ dostanou, berou to jako místo vhodné pro pořádání hlasité zábavy s reprodukovanou hudbou. Jen pomaluji jim dochází, že ty věci, co tam po sobě zanechají se samy nedostanou na skládku a že než se rozloží a rozpadnou budou toto místo jen hubit.
Příroda od sametové revoluce prošla obrovsky pozitivní obnovou. Přímo restartem. O to více mrzí, že se tato situace zase mění. Mizí lesy, mizí voda. Ovzduší se už nezlepšuje. A za vším jsme my lidé.
Neumíme hospodařit tak abychom v přírodě zachovali lesy, aby nám nemizela voda, co ji máme hluboko pod nohama. Vše je podřízeno zisku. Situace je už kritická. Dokonce tak moc, že se začíná rozbíhat veřejná diskuze. Začínají se realizovat první kroky k záchraně toho, co zachránit ještě lze.
Je to běh na dlouhou trať. Strom nevyroste přes léto. Trvá desítky let, než se z malého stromku stane dospělý strom. Proto je nutné již dnes učit naše děti vztahu k přírodě. Protože bude na nich ať v záchranném procesu naší přírody pokračují. Ať svým dětem a vnukům předají přírodu alespoň tak krásnou, jaká byla doposud.

Voďte své děti do přírody. Ukazujte jim naše hory. Vysvětlujte přírodní zákonitosti. Učte je poznávat naši zvěř a chovat se v přírodě tak, ať ji sami mohou pozorovat. Buďte jim vzorem. Vzbudíte v nich zájem. To je první krok. Jen pokud podniknou tento krok, mohou na něj navázat svým studiem a vzděláním. A jen pomocí toho vzdělání mohou přírodu pozitivně ovlivňovat.