O tom, že sport má pro naše zdraví velmi dobrý přínos, není pochyb. Nejenže prospívá tělu, jeho svalům, pomáhá v boji proti kardiovaskulárním chorobám, ale má velmi významný vliv i na náš mozek a psychické zdraví.
Provozování sportu v jeho rozumné míře prodlužuje lidský život. Dánská studie Copenhagen City Heart Study prováděla výzkum různých sportů na lidské zdraví. Studie se zúčastnilo téměř 20 000 žen a mužů ve věku 20 – 93 let. Zahájena byla v roce 1975 a ukončena v roce 1997. (Další průzkum proběhl v letech 2001 – 2003). Původně se studie zaměřovala na prevence ischemie myokardu (ischemické choroby srdeční) a cévní mozkové mrtvice. V průběhu studie se její zaměření rozšířilo na mnoho dalších oblastí, například epilepsie, stres, demence, srdeční a plicní selhání, stárnutí a další.

Studie ukázala, že naše orgány (srdce, svaly, plíce a v neposlední řadě i mysl) potřebují pravidelné a energetické cvičení. Výsledky ukázaly, že fyzicky aktivní lidé (muži i ženy) mají přibližně o 30 % nižší riziko úmrtí ve srovnání s neaktivními lidmi. Konkrétně respondenti, kteří běhají pomalým nebo průměrným tempem třikrát týdně v celkovém čase 2 a půl hodiny, mají nejnižší úmrtnost. U žen je nárůst o 5,6 roku, u mužů 6,2 roku.
Pro psychické zdraví vyšel nejlépe tenis.

Ten dokáže přidat až 10 let života. Studie se domnívá, že to bude z důvodu, že tenis je společenský sport. Zároveň ho hraje určitá socioekonomická skupina. Tenis se dokáže „přizpůsobit“ i méně vitálním hráčům (čtyřhra). Zároveň při této hře lidé spolu komunikují, mohou se pohádat a tím dát průchod i negativním myšlenkám. Po ukončení hry se většinou pokračuje ve společenském duchu, například nad skleničkou piva, což také působí na psychiku hráčů velmi pozitivně. Je zajímavostí, že například golf, který je taktéž společenskou hrou, takový přínos není. Golf svým hráčům přidá přibližně 5 let života.