Kůrovec a jeho problematika je známá již dlouhodobě. V počátcích neškodný brouk, který v lesích likviduje staré, suché a padlé stromy. Problém nastává v situaci, kdy se přemnoží. Jelikož s růstem jeho populace roste také jeho hlad pouští se i do zdravých stromů.
Taková kolonie kůrovců může tak bez problémů zlikvidovat celý les. Na ochranu bývají lesy vybaveny zařízeními na odchyt kůrovců, které lákají na feromony samičky. Následně také do lesa dochází příslušná osoba, která stav kůrovce monitoruje.

V posledních letech však dochází k nárůstu teploty tedy v období, kdy bychom očekávali zimu je již dnes běžně teplo. Přirozená likvidace škůdců chladem v období jara a zimy se tak tedy nekoná. To způsobuje delší sezónu kůrovce.
Takové řádění se následně odráží ve finanční bilanci lesohospodářských podniků. Největší statní podnik Lesy ČR budou mít letos velké ztráty. Odborníci varují, že samička kůrovce je schopna naklást ročně až 30 000 dalších larev a vychovat tak 3 generace. Běžně v níže položených oblastech byly monitorovány 2 generace, zatímco ve výše položených pouze jedna.

To se samozřejmě následně odráží v množství vyprodukovaného dřeva, jeho kvalitě a odbytu. Na českém trhu tak dnes můžeme nalézt mnoho neprodejného dřeva z čehož společnost viní zejména státní podnik. Ceny dřeva se tak již nyní nacházejí na hranici výrobních nákladů a kůrovcové kalamity této problematice moc nepřidají.
Na těchto jevech jasně vidíme dopady globálního oteplování, čímž nám planeta dává najevo, že je něco špatně. Prozatím se jedná o malé kroky, ale postupně může současný stav vést až ke zhroucení světových ekonomik.
Změnu současného stavu však lze vyvolat pouze s těží. Většina velkých ekonomik dosud žije ve sváru a místo aby podporovaly rozvojové země cpou peníze do zbraňových systémů. Nejprve je tedy zapotřebí vymýtit světový hlad a poté se zaměřit na problematiku ekologie.